fbpx
i-Doprava.comNovinky ze světa dopravy

 

 

 

BERLIN A POTSDAM

V naší nové rubrice „Cestopisy“ právě otevíráte jeden z nich, který Vás ve třech dílech zavede do hlavního města Německa – Berlína a přilehlé Potsdami, dále do třetího největšího města Polska Łódźe  a v neposlední řadě nabídne také zážitky z dvou dnů cestování vlakem po celém Polsku.  Ale jak tento celý plán vznikl?

Ještě během studií, mne v říjnu roku 2017, čekaly dvoudenní podzimní prázdniny. Vzhledem k tomu, že předchozí návštěva Berlína nemohla obsáhnout ani zlomek toho, co vše jsem chtěl navštívit, bylo toto město jasnou volbou. Abych předešel vysokým výdajům za ubytování v Berlíně, nabízel se přesun přes noc do Polska. Noční vlaky mezi Německem a Polskem v té době už nejezdily, místo toho ale Berlín s celým Polskem spojovaly komfortní autobusy dopravce Polskibus. Tento dopravce byl v Německu i Polsku oblíbený, díky velmi nízkým cenám jízdenek, čehož jsem využil a několik týdnů před odjezdem se mi podařilo sehnat jízdenky Berlin-Łódź za velmi výhodných 300 Kč. Následný víkend jsem chtěl vyzkoušet několik polských rychlíků ve velmi netradičních relacích. O tom se ale rozepíšu až v dalších dílech. Tolik tedy k plánování.

Má cesta začíná ve čtvrtek 26.10.2017, jízdou prázdným nočním autobusem od mého pražského bydliště na autobusové nádraží Florenc, odkud mi v půl čtvrté ráno odjížděl autobus Regiojetu do Berlína. Vše probíhalo v pořádku, stevardka jen zkontrolovala občanku a zanedlouho jsme již uháněli liduprázdnou Prahou na sever. Za Prahou se mi podařilo usnout a probudil mne až sjezd z dálnice před Drážďany. Po krátké zastávce u hlavního nádraží v Drážďanech jsme pokračovali jízdou po dálnici A13 směrem na Berlín. Na dálničním průtahu Berlínem jsme v koloně nabrali asi půl hodiny zpoždění a krátce před devátou přijíždíme na centrální autobusové nádraží v západoberlínské čtvrti Charlottenburg.

Jízdenka na MHD v Berlíně a okolí. Při označení na stanici metra nebo S-Bahnu se na jízdenku vyrazí celé jméno stanice

Po výstupu z autobusu bylo ještě potřeba koupit celodenní jízdenku na dopravu v Berlíně a okolí. Aglomerace je rozdělena do tří tarifních zón: A, B a C. Zóna A obsahuje centrum města a ohraničená je okružní linkou příměstské železnice (tzv. „Ringbahn“). Zóna B platí až po administrativní hranice Berlína a zóna C zahrnuje blízké okolí aglomerace (např. Potsdam nebo Strausberg). Jízdenka pro všechny 3 zóny tehdy stála 7,70 Eur a v automatu na autobusovém nádraží se dala zaplatit i kartou.

Jako první jsem se chtěl podívat do Potsdami. Vydal jsem se pěšky na přilehlou stanici S-Bahnu Messe Nord a popovezl se jednu stanici na Westkreuz. Zde se kříží okružní a východo-západní trasa S-Bahnu. Přestoupil jsem na linku S1 a směřoval do Potsdami. Trať S-Bahnu zde vede paralelně s konvenční železniční tratí směrem na Dessau a Magdeburg. Po zastávce ve vilové čtvrti Wansee se zanedlouho ocitám na hlavním nádraží v Potsdami.

Souprava KT4D 156+256 přijíždí k hlavnímu nádraží v Potsdami.

Chtěl jsem se věnovat převážně československým tramvajím KT4D, které se toho dne měly nacházet na linkách 92, 96 a 93, ovšem z důvodu prázdninového provozu byly nasazeny pouze na linku 92 a jejich časové polohy neodpovídaly polohám vyznačeným v jízdním řádu.

Nyní bych rád alespoň částečně popsal zdejší tramvajový provoz. Potsdam je město se zhruba 180 000 obyvateli, za dob NDR zde vznikala velká sídliště, která bylo nutné obsloužit kapacitní kolejovou dopravou. Tramvajová doprava je zde sice již od roku 1907, největší rozvoj ovšem prodělala v 80. a 90. letech 20. století, kdy byly vystavěny nové tratě až na okraje města. Délka dnešní sítě je tak přibližně 29 kilometrů.

Co se týče vozového parku, tak jediným vysokopodlažním zástupcem jsou Tatry KT4D z československé produkce. Jezdí zde od 70. let 20. století a dlouhé roky byly hlavním tahounem zdejšího tramvajového provozu. V současnosti jsou provozovány výhradně v soupravách po dvojicích. Po dodávkách nových nízkopodlažních tramvají byly odprodávány na východ. Setkat se tak s nimi můžete v Rumunsku, na Ukrajině, nebo dokonce až v dalekém Kazachstánu. S těmi zbylými se ovšem v provozu nadále počítá, proto některé z nich prošly dodatečnou renovací v Praze.

Souprava KT4D 161+248, na cvičné jízdě, v zastávce Sportalle.

Dalším článek zdejšího vozového parku je 16 tramvají Combino od výrobce Siemens z roku 1996. Jsou to nejkapacitnější vozy, které zdejší dopravní podnik vlastní.

Combino ev.č. 402 za hlavním nádražím.

A jako posledního zástupce zdejší flotily jmenujme tramvaje Variobahn od Stadleru. Tyto vozy jsou zároveň nejnovější – v provozu jsou zde až od roku 2010. Oproti tramvajím Combino zaujmou užší vozovou skříní.

Variobahn ev.č. 428 nedaleko zastávky Sportalle.

A pojďme se vydat na trasu! Po příjezdu do Potsdami následoval krátký nákup snídaně ve zdejším supermarketu. S teplým pečivem v ruce jsem se vydal poznávat zdejší provoz. Nasedl jsem do právě přijíždějící KT4D a popovezl se na bulvár Heinrich-Mann Alle, abych zde udělal nějaké fotky.

Souprava KT4D 154+254 jede po Heinrich-Mann Alle směrem k zastávce Friedhofe.

Následoval přesun na zastávku Bizamkiez. Zde ze nachází smyčka, která je využívána pro obrat některých posilových spojů linky 92. Asi 500 metrů touto smyčkou se nachází křižovatka, odkud odbočuje dlouhá manipulační trať do zdejší vozovny.

Od vozovny pokračuje linka 92 dál na sídliště Stern a Kirchsteigfeld, která by se dala popsat jako vzor východoněmecké architektury: Paneláky v jednotném vzoru, široké liduprázdné bulváry a velkorysá parkoviště.

Souprava KT4D 154+254 na sídlišti Stern.

Smyčka Kirchsteigfeld se nachází v lese na samotném okraji sídliště. Celá je oplocena, takže může být využívána i k deponaci vozidel přes noc. Okolo byla patrná nová zástavba a v dáli se sídliště měnilo ve vilkovou čtvrť. Za jedinou vadu na kráse by se dal popsat hluk z nedaleké dálnice.

Smyčka Kirchsteigfeld.

A přesuňme se na západní okraj města, do čtvrti Bornstedt. Po cestě zaujme náměstí Platz  der Einheit, jehož okraje tvoří manipulační obratiště a nedaleká brána Nauener Tor, kterou tramvajová trať prochází.

Do čtvrti Boernstedt byla tramvajová trať dostavena až roku 1999 a v současnosti končí smyčkou Kirschalle. Těsně před konečnou zastávkou prochází trať velkým parkem.

Souprava KT4D 161+248 před zastávkou Campus-Fachhochschule ve čtvrti Bornstedt.

Mezitím jsem se dozvěděl, že na jinou linku, než na projetou 92, československé tramvaje KT4D nasazeny toho dne nebudou, tak jsem se rozhodl opustit toto město a zdokumentovat si tramvaje KT4D v nedalekém Berlíně.

Pro cestu zpět jsem nevyužil S-Bahn, ale rychlejší vlak RegionalExpres z Brandenburgu do Frankfurtu nad Odrou, který projíždí napříč celý Berlín, ale na rozdíl od S-Bahnu staví jen na nejdůležitějších stanicích. Vlak tvořil řídící vůz, 5 patrových vozů a tažen byl lokomotivou Siemens Taurus. Jízdenka na MHD zde pochopitelně platí, a tak jsem tímto vlakem přejel celý Berlín až do stanice Ostkreuz, odkud mi zbývaly jen 2 stanice S-Bahnem do čtvrti Lichtenberg.

Na zdejším nádraží jsem si vychutnal oběd v podobě vynikajícího Currywurstu (mimochodem toto jídlo v Německu vřele doporučuji – je dobré, levné a zasytí) a jal se hledat konečnou tramvaje Guntherstrasse, která se nedaleko nádraží Lichtenberg nachází.

Souprava KT4D ev.č. 6046+6159 vjíždí do smyčky Guntherstrasse.

Síť Berlínských tramvají zahrnuje asi 175 kilometrů a v posledních letech se hodně rozšiřovala. V minulosti se tramvaje proháněly po celém Berlíně, ale v době rozdělení byla síť v západním sektoru zrušena a nahrazena autobusy. Nyní se tedy valná většina tratí nachází na východě Berlína a na historické území Západního Berlína zasahuje jen několik obnovených, či nově postavených tratí.

Guntherstrasse je bloková smyčka s předjízdnou kolejí, končí na ní linky 21 a 37. Od nádraží Lichtenberg je přístupná dlouhým podchodem, do kterého ústí i vestibul stanice metra linky U5.

Souprava KT4D ev.č. 6172+6133 v zastávce u vozovny Lichtenberg. Do tramvaje se zde nastupuje přímo ze silnice…

O vozovém parku tramvají v Berlíně se nebudu dlouze rozepisovat, neb tuto návštěvu jsem pojal poněkud úzkoprofilově, hlavně kvůli tramvajím KT4D. Ty v té době jezdily na linkách M17, 37 a 67, přičemž od prosince 2017 měly zůstat už jen na lince M17. Chtěl jsem si tak udělat fotky v místech, kde to již zanedlouho nepůjde.

Souprava KT4D ev.č. 6059+6129 před zastávkou Evangelische Krankenhaus.

Vydal jsem se po trase linky 37 směrem do ke konečné Schönweide, zde se linka 37 řetězí s linkou 67 do čtvrti Köpenick. Občerstvil jsem se ve zdejším tureckém bistru a pokračoval linkou 67 až na konečnou. Ta se nachází u nemocnice na okraji Köpenicku.

Souprava KT4D ev.č. 6015+6010 přijíždí na konečnou Köpenick, Klinikum.

Cestou zpět jsem vystoupil na zastávce Freiheit, přímo v centru této čtvrti, které se nachází na ostrově mezi řekami Dahme a Spree. Vzhledem k tomu, že se tato lokalita vyznačuje úzkými jednosměrnými uličkami, je zde kolej v každém směru vedena jinou ulicí. Na jihu se napojuje na tramvajovou trať do čtvrtí Treptow a Grünau. Nájezd do jednokolejných úseků je možný vždy z obou směrů, čímž může v případě potřeby posloužit jako velká bloková smyčka.

Jednosměrka ve čtvrti Köpenick, před zastávkou Freiheit.

Poté, co jsem si vychutnal klidnou atmosféru centra čtvrti Köpenick. Nasedl jsem na zastávce Freiheit do Bombardieru na lince 62 a přesunul se až na konečnou u železniční zastávky Mahlsdorf. Vzheldem k tomu, že mezitím padla tma, se už s focením bez stativu nedalo počítat. Plánoval jsem že se z Mahlsdorfu přesunu S-Bahnem do nedalekého Strausbergu a vychutnám si večerní atmosféru tohoto městečka. Na nádraží mne ale uvítala cedule, informující o výluce na lince S5 a zavedené náhradní autobusové dopravě.

Souprava KT4D ev.č. 6015+6010 míří k zastávce Freiheit.

Stanici NAD se mi ale nepodařilo najít, z návštěvy Strausbergu sešlo a nasedl jsem na jednu z tangenciálních autobusových linek, které spojují napříč všechna sídliště východního Berlína. Přijel kloubový autobus polského výrobce Solaris. Našince zaujme, že v Berlíně se i do městských autobusů nastupuje vždy předními dveřmi a řidič kontroluje jízdenky, v případě potřeby si u něj můžete jízdenku i zakoupit bez přirážky. Jako další odlišnost mohu jmenovat i fakt, že všechny autobusové zastávky jsou na znamení a pro výstup se musíte ohlásit poptávkovým tlačítkem vždy.

Po téměř hodině jízdy mezi sídlišti Mahlsdorf, Hellersdorf a Marzahn jsem se ocitl na konečné zastávce u stanice S-Bahnu ve čtvrti Marzahn. Zde se dá přestoupit na linku S7, nebo na tramvaj. Vzhledem k tomu, že spoj do Polska odjížděl až o půlnoci, rozhodl jsem se pro cestu S-Bahnem do centra Berlína, zde zakoupit potraviny na cestu a projít se okolo nejvýznamnějších pamětihodností. Z vlaku linky S7 jsem vystoupil na Alexanderplatz a mé kroky mířily ke známé televizní věži – Fernsehturm. V době okolo desáté hodiny večer jsem se ale v okolí této dominanty necítil příliš bezpečně, a tak jsem po nezbytné procházce rozhodl nasednout na linku metra U2 a pomalu směřovat k autobusovému nádraží.

Z důvodu přebytku času jsem ještě vystoupil na stanici Potsdamer Platz a prošel se okolo zdejších mrakodrapů. Poté už následovala cesta opět linkou metra U2 na stanici Kaiserdamm, odkud se dá již pěšky pohodlně dojít na autobusové nádraží do ulice Masurenalle. Autobus dopravce Polskibus byl přistaven asi 15 minut před odjezdem a byl zaplněn asi ze 3/4 . Ovšem o tom, jak probíhala noční cesta do  Łódźe i samotné poznávání tohoto města se dozvíte v dalším díle.

Autor fotografií a textu: Matěj Klusáček

PŘEČTĚTE SI I DALŠÍ ZE ČTYŘ DÍLŮ PUTOVÁNÍ PO NĚMECKU A POLSKU​