fbpx
i-Doprava.comNovinky ze světa dopravy

 

 

 

PŘEHLEDNĚ: 20 největších projektů Správy železnic ze současnosti a budoucnosti

Zdroj: Správa železnic

Sestavili jsme pro Vás přehled 20 nejvýznamnějších projektů, které provádí Správa železnic, doby současné a doby budoucí. Jedná se o rekonstrukce celých železničních uzlů, nádražních budov, nebo o projekční práce a další milníky, které se zapisují do historie železniční dopravy u nás.

1) Rekonstrukce výpravní budovy v Berouně

Správa železnic vypsala v druhé polovině března 2020 zakázku na zhotovitele rekonstrukce výpravní budovy v Berouně. Předpokládaná hodnota zakázky na modernizaci komplexu tří vzájemně propojených objektů, který tvoří odjezdová hala, administrativní budova a provozní prostory, je 244,6 milionu korun. Jde o druhé výběrové řízení, které Správa železnic v rámci tohoto projektu vypisuje.

Zdroj: (https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Beroun_nadrazi_01.jpg)

2) Rekonstrukce nádražní budovy v Pardubicích

Správa železnic úspěšně projednala v polovině března 2020 v Centrální komisi Ministerstva dopravy zatím svůj investičně nejnáročnější záměr na obnovu nádražní budovy, a to rekonstrukci památkově chráněné výpravní budovy v Pardubicích. Předpokládané investiční náklady byly vzhledem k vysokým nárokům na památkovou ochranu vyčísleny na 1,72 mld. Kč. Rekonstrukce výpravní budovy naváže na již dříve schválenou modernizaci železničního uzlu Pardubice a dokončenou investici města, které vybudovalo v přednádražním prostoru multimodální uzel veřejné dopravy. Výpravní budova se tak opět stane významným a důstojným středobodem celé lokality.

Železniční stanice Pardubice hlavní nádraží (Zdroj: Správa železnic)

3) Modernizace tratě ze Sokolova do Chebu

Správa železnic pokročila v další přípravě rekonstrukce trati 140 v části ze Sokolova do Chebu. Práce byly rozděleny do tří samostatných investičních akcí, třetí březnový týden roku 2020 byly na všechny vyhlášeny veřejné zakázky na zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí, včetně zpracování Oznámení EIA. Realizace prací se předpokládá v letech 2024 až 2029.

Stanice Sokolov (Zdroj: město Sokolov)

4) Rekonstrukce výpravní budovy ve městě Aš

Centrální komise Ministerstva dopravy schválila v první polovině března 2020 záměr projektu na rekonstrukci výpravní budovy ve stanici Aš. Ten počítá s náhradou stávajícího naddimenzovaného objektu novým, který bude odpovídat současným požadavkům. Předpokládané celkové investiční náklady akce dosahují výše 80 milionů Kč, zahájení prací se očekává v polovině příštího roku.

Výpravní budova v Aši (Foto: Pimvanted – Wikipedia CC BY-SA 3.0)

5) Oprava dvou mostů v pražských Dejvicích

Správa železnic vyhlásila na začátku března 2020 veřejnou zakázku na opravu dvou železničních mostů mezi stanicemi Praha-Dejvice a Praha-Veleslavín na trati z Prahy do Kladna. Vlastní stavební práce by měly proběhnout od dubna do září roku 2020. Předmětem veřejné zakázky jsou opravné práce na železničním mostě přes Gymnazijní ulici a dále na mostě přes stezku pro pěší spojující ulice Glinkova a Pod Ořechovkou. Předpokládaná cena oprav je 10 milionů korun. Po opravě obou mostů dojde k odstranění trvalého omezení rychlosti na 40 km/h, vlaky budou moci využívat traťovou rychlost 60 km/h.

Železniční stanice Praha-Dejvice (Zdroj: Správa železnic)

6) Modernizace železničního uzlu Pardubice

Modernizace železniční infrastruktury na pardubickém hlavním nádraží přinese snížení hluku a zvýšení rychlosti projíždějících vlaků. Cestujícím budou sloužit opravená ostrovní nástupiště s bezbariérovým přístupem, nový orientační systém, staniční rozhlas, výtahy a eskalátory. Se zahájením prací se počítá letos v srpnu, s dokončením v říjnu 2024. Předpokládané investiční náklady přesáhnou 4,4 miliardy korun. V první fázi bude stavba financovaná z národních zdrojů, očekává se však spolufinancování z prostředků EU.

Odstavné kolejiště stanice Pardubice hl. n. (Zdroj: Správa železnic)

7) Rekonstrukce výpravní budovy v Třebíčí

Správa železnic v únoru 2020 zahájila kompletní rekonstrukci výpravní budovy ve stanici Třebíč. Práce potrvají do února roku 2021, zahrnují jak úpravy obvodového pláště objektu včetně fasády se zateplením, tak i modernizaci interiéru spojenou s jeho dispozičními změnami. Celkové investiční náklady stavby dosahují 27,5 milionu korun.

Zrekonstruovaná stanice Třebíč (Zdroj: thomelighting.com)

8) Rekonstrukce železniční stanice Žďár nad Sázavou

Správa železnic koncem ledna 2020 oznámila, že zrekonstruuje část železniční stanice Žďár nad Sázavou a navazující traťový oblouk ve směru na Sázavu u Žďáru. Kromě železničního svršku a spodku projde obnovou i trakční vedení, a to v délce jednoho kilometru. Upraví se také zabezpečovací zařízení. Pro minimalizaci dopadu na cestující bude během prací zachován jednokolejný provoz. Dokončení stavby se předpokládá v červnu roku 2021. Předpokládané celkové investiční náklady akce s názvem Kolejové úpravy v žst. Žďár nad Sázavou činí 391 506 894 korun bez DPH. Národní financování zajistí Státní fond dopravní infrastruktury.

Nádažní budova Žďár nad Sázavou (Zdroj: Fojsinek – CC BY-SA 3.0)

9) Rekonstrukce tratě z Křižanova do Skleného nad Oslavou

Správa železnic začátkem roku 2020 zahájila celkovou přestavbu další části dvoukolejné magistrály přes Českomoravskou vrchovinu. Předáním staveniště tento týden fakticky začala rekonstrukce traťového úseku z Křižanova do Skleného nad Oslavou. Práce potrvají do dubna roku 2021, během nich se výrazně zlepší parametry jak samotného mezistaničního úseku, tak i obou zmiňovaných stanic.

Předpokládané celkové investiční náklady stavby s názvem Rekonstrukce traťového úseku Křižanov – Sklené nad Oslavou (mimo) činí 1 299 942 023 Kč bez DPH. Projekt je navržen ke spolufinancování Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava 2014–2020. Příspěvek EU může dosáhnout až 947 681 954 Kč.

Předpokládané celkové investiční náklady stavby s názvem Rekonstrukce žst. Sklené nad Oslavou činí 616 703 363 Kč. Také tento projekt je navržen ke spolufinancování Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava 2014–2020. Příspěvek EU může dosáhnout až 465 768 019 Kč.

Nádraží Křižanov (Zdroj: Palickap – CC BY-SA 4.0)

10) Vypsání tendru na zpracování dokumentace k územnímu rozhodnutí pro první úsek vysokorychlostní trati

Správa železnic začátkem roku 2020 zveřejnila zadávací řízení na zpracování dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (DÚR) první vysokorychlostní trati v České republice v úseku Praha-Běchovice – Poříčany (VRT Polabí). První dílčí úsek VRT Praha – Brno, který se dostal do této fáze přípravy, začíná v železniční stanici Praha-Běchovice a končí zapojením do stávajících tratí Poříčany – Pečky a Sadská – Nymburk-město.

Předpokládaný termín splnění hlavní části veřejné zakázky je stanoven na 16 měsíců od účinnosti Smlouvy o dílo uzevařené s vybraným dodavatelem. Tato doba může být prodloužena v závislosti na případném využití opčního plnění. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 240,5 milionu korun v případě využití veškerého možného opčního plnění.

Zdroj: S. Terfloth – CC BY-SA 2.0 de

11) Schválení studie proveditelnosti pro trať Praha – Mladá Boleslav – Liberec

Studii proveditelnosti navrhující zlepšení železničního spojení mezi Prahou, Mladou Boleslaví a Libercem ve variantě počítající s modernizací úseků Praha-Vysočany – Všetaty a Lysá nad Labem/Nymburk – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou včetně novostaveb tzv. Všejanské, Bezděčínské a Dalovické spojky schválila v polovině prosince Centrální komise Ministerstva dopravy. Po mnoha letech prověřování tak bylo nalezeno technické řešení, které se podařilo z ekonomického pohledu obhájit a Správa železnic může pokračovat v investiční přípravě.

Souborem těchto opatření bude možné zkrátit jízdní doby z centra Prahy do centra Mladé Boleslavi na 47 minut v souhrnném intrevalu 30 minut. Přestože pro spojení Praha – Liberec dochází ke zlepšení pouze v části trasy, je možné na navržené řešení navázat dalšími zlepšeními mezi Mladou Boleslaví a Libercem, pokud se je podaří obhájit zejména z pohledu ekonomické efektivity.

Vizualizace stanice Praha-Vysočany (Zdroj: Správa železnic)

12) Rekonstrukce nádražní budovy v Českých Budějovicích

Správa železnic vypsala na konci roku 2019 tendr na zhotovitele rekonstrukce českobudějovické výpravní budovy. Veřejná zakázka zahrnuje celkovou renovaci památkově chráněného objektu, který si i po rekonstrukci zachová historizující ráz a stane se tak důstojnou vstupní branou do jihočeské metropole. Současně dojde k revitalizaci přilehlých venkovních prostor. Předpoklad začátku stavebních prací je v první polovině roku 2020. Předpokládaná hodnota vyhlašovaného tendru je 540 milionů korun.

Železniční stanice České Budějovice (Zdroj: Správa železnic)

13) Vypsání tendru na prodloužení podchodu na pražském hlavním nádraží

Správa železnic vyhlásila v druhé polovině prosince 2019 veřejnou zakázku na prodloužení podchodu ve stanici Praha hlavní nádraží. Součástí tendru je rovněž vybudování návazného pěšího propojení do objektů přilehlého komerčního centra s napojením na náměstí Winstona Churchilla. Se zahájením prací se počítá v květnu 2020, s dokončením pak v srpnu 2021. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 142 milionů korun.

Vizualizace oblasti místa vstupu do podchodu (Zdroj: churchilloffices.cz)

14) Otevření nového čtvrtého nástupiště ve stanici Praha-Vršovice

Železniční stanice Praha-Vršovice má od prosince 2019 o jedno nástupiště více. Čtvrté nástupiště, které přibylo v rámci rozsáhlé optimalizace metropolitní tratě ze stanice Praha-Hostivař na hlavní nádraží, začalo sloužit cestujícím 15. prosince 2019 v souvislosti se změnou jízdního řádu. Na konci roku 2019 tím skončily hlavní práce před zimou. Po technologické přestávce se naplno rozběhnou opět v březnu 2020.

Foto: Sudop Praha

15) Otevření nové zastávky v Písku

Správa železnic 12. prosince 2019 slavnostně otevřela novou zastávku Písek jih. Cestující ji začali využívat 15. prosince, kdy začal platit nový jízdní řád. Zastávku obsluhují nejen osobní vlaky mezi Táborem a Ražicemi, ale také nově zavedené spěšné vlaky, které spojí Tábor se Strakonicemi. Celkové investiční náklady dosáhly výše 25,8 milionu korun.

Slavnostní otevření zastávky Písek jih (Zdroj: mesto-pisek.cz)

16) Přesunutí zastávky Chrást u Plzně obec

Výstup a nástup cestujících na zastávce Chrást u Plzně obec se v souvislosti se změnou grafikonu v prosinci 2019 podstatně zlepšilo. Umožnilo to její přesunutí z oblouku o malém poloměru do přímé koleje, díky tomu zde bylo možné vybudovat zvýšené nástupiště v normové výšce 550 milimetrů nad kolejí. Slavnostní otevření přesunuté zastávky v obci ležící nedaleko západočeské metropole v první polovině prosince 2019 uspořádala Správa železnic. Celkové investiční náklady dosáhly téměř 11 milionů korun.

Zdroj: regionplzen.cz

17) Vrácení pravidelné osobní dopravy do Židlochovic u Brna

Od změny grafikonu v prosinci 2019 vyjely první pravidelné vlaky na obnovenou trať z Hrušovan u Brna do Židlochovic. Správa železnic provedla její celkovou rekonstrukci spojenou s elektrizací. To umožnilo zavedení přímých vlaků z krajské metropole. Cestujícím ve stanici Židlochovice slouží dvě nová nástupiště, v Hrušovanech u Brna pak vzniklo jedno ostrovní a jedno vnější nástupiště. Všechna mají nástupní hranu v normové výšce 550 milimetrů nad kolejí.

Původní stav tratě (Zdroj: Ben Skála – CC BY-SA 3.0)

18) Ukončení rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v uzlu Brno

V polovině prosince 2019 se na brněnské hlavní nádraží všechny vlaky, které musely kvůli souběhu hned několika stavebních akcí Správy železnic jezdit odklonem na jiná nádraží v jihomoravské metropoli. Nejvýznamnější akcí byla rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, kromě toho procházely přestavbou dva historické mosty a část staničního kolejiště s více než dvacítkou výhybek. To vše za více než 2 miliardy korun. Na spolufinancování staveb se podílí Evropská unie z Operačního programu Doprava 2014–2020.

Zdroj: Správa železnic

19) Získání dvou územních rozhodnutí k výstavbě železnice na letiště

Stavební úřady udělily Správě železnic územní rozhodnutí k celkem dvěma úsekům, které jsou součástí projektu Modernizace trati Praha-Kladno s připojením Letiště Václava Havla. První územní rozhodnutí bylo k úseku Kladno – Kladno-Ostrovec a druhé se týká úseku mezi novou zastávkou Praha-Výstaviště a stanicí Praha-Bubny.

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

20) Schválení studie proveditelnosti k nové trati Praha – Beroun

Centrální komise Ministerstva dopravy schválila na konci listopadu 2019 studii proveditelnosti prověřující novou trasu primárně mezi Prahou a Berounem s doporučením další přípravy nové trati Praha-Smíchov/Branický most – Beroun. Správa železnic současně pokračuje v realizaci a přípravě staveb v rámci optimalizace stávající trati mezi Prahou-Smíchovem a Berounem.

Jako nejvhodnější byla vyhodnocena tzv. varianta C-I zahrnující novou trasu v celé délce úseku Praha-Smíchov – Beroun, s odbočkou pro nákladní dopravu do prostoru Malé Chuchle a napojením na Branický most v rámci železničního nákladního průtahu uzlem Praha. Celková délka nové trasy činí 26,3 km (včetně odbočky pro nákladní dopravu), přičemž 24,8 km nové trasy se nachází v tunelu (pro každou traťovou kolej bude jednokolejný tubus).

Začátek samotné realizace lze s ohledem na rozsah stavby a technickou náročnost očekávat v roce 2028. Nová trať je plně přizpůsobena smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy, což ovlivnilo nejen sklonové parametry trasy, ale i maximální traťovou rychlost, která zde činí 200 km/h.

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

5 komentářů
    • Nechápu proč stanice, které jsou v docela dobrém stavu se rekonstrují a Vsetín, ktery je v tragickém stavu desítky let stále nic. Několik let se o tom mluví a stale se nic neděje. Jen se několik let po sobě posunuje termín rekonstrukce. Je to opravdu katastrofa a ostuda pro město. Nevím jestli se čeká az to spadne. Místo toho aby tady čd nasadily nizkopodlazní vlaky, jezdí tady 460. Podlahu mám v úrovni očí. Co maji dělat lidé s postižením, ti se do toho vlaku ani nevyškrábou. O vozíčkářích ani nemluvím! I já mám problém se tam dostat. Je mi z toho špatně!! Jestli jste to nadraží neviděli prijeďte se podívat na tu katastrofu a špínu. Je to 30 největší nádrží v přepravovanosti lidí. Projízdí zde i mezistátní expres Valasský expres (Ex2). Nejsou na tom lip ani jiné stanice jako Valašské Meziříčí nebo Horní Lideč. Do této trati se neinvestovalo desítky let a jak vidíme tak se asi nebude investovat. Co když se teď změni ekonomicka situace a nebudou peníze. Poděkujme za tento stav SŽ, že stále s tim nic nedělají. Předpokládám, že se dvěmi tunely na valašsko se taktéž nepočítá a s plánovaným zrychlením. Na papiře však to vypadá dobře. Jen chci říct, sliby nejsou činy!!!

  • Už mám víceméně strach něco někam psát….Na http://www.zdopravy.cz mě okamžitě zablokují a příspěvek smažou…Osobně bych raději investoval do železničních tratí,např.Praha Smíchov -Beroun za účelem položení nového svršku,zabezp.zařízení,opravu nástupišť ,podchodů,tak,aby byly práce co nejdříve hotovy a umožnily zvýšení rychlosti a celkového komfortu ..Některé reko staničních budov mi připadají jako zbytečné…

    • Děkuji vám,že jste mě nesmazali….V hlavě nosím delší nápad,kterým je elektrifikace trati 021 Týniště n.Orlicí-Letohrad. Trať je dlouhá pouze 41 km a po dodání nových Regiopanterů ev.těch stávajících by bylo zajištěno přímé spojení např. Hradec Králové-Letohrad,ev. dále…Některé spoje např.Rokytnice n.Jizerou-Častolovice-Týniště nebo Rychnov n.Kněžnou -Týniště by zůstaly v motorové trakci.Zároveň by se zajistila odklonová trasa při MÚ na I.koridoru.Napájecí systém by zůstal 3 kV ss,s ev.přípravou na 25 kV….

    • Aleaspoň by se na tu trať 021 nepřisral ten otřesnej dopravce Leo Express